|
|
| Focke-Wulf Fw 190A-8 |
0205
|
Vznik letounu Fw 190 spadá do roku 1938, kdy se ve firmě Focke-Wulf Flugzeugbau začalo pracovat na projektu letounu, který měl být alternativou a nástupcem letounu Messerschmitt Bf 109. Projekt letounu, který vznikal pod vedením profesora Kurta Tanka a vedoucího konstrukce Ing.Rudolfa Blasera, předpokládal pohon dvouhvězdicovým osmnáctiválcem BMW 139. Vzduchem chlazený hvězdicový motor měl sice větší čelní plochu než řadové, vodou chlazené motory Bf 109, předpokládalo se však dosažení většího výkonu a nezanedbatelná byla i větší odolnost proti poškození v boji.
První ze tří objednaných prototypů vzlétl 1. června 1939. Již první lety ukázaly výborné letové vlastnosti, dobrou obratnost a vysokou maximální rychlost ve vodorovném letu - 595 km/h ve výšce 4500m. Projevily se také problémy - tím hlavním bylo přehřívání motoru, s tím související vysoká teplota v kabině a do kabiny vnikající spaliny. Zalétávací pilot Hans Sander měl po prvním letech vyjádřit určité sympatie k steaku na grilu…
V roce 1940 vzlétl Fw 190 V5, který byl poháněn motorem BMW 801C-0, o stejném průměru jako BMW 139, avšak delším a těžším. Protože se firma BMW Flugmotorenwerke rozhodla vývoj motoru BMW 139 zastavit, stal se dvouhvězdicový čtrnáctiválec BMW 801C-0 s maximálním vzletovým výkonem 1147 kW ( 1560 k ) základem pro další vývoj. Kvůli vzrůstu hmotnosti, způsobenému jednak těžším motorem, jednak souvisejícími konstrukčními úpravami, se zhoršily výkony - zvláště stoupavost a obratnost. Vzhledem k dalšímu očekávanému zvýšení hmotnosti danému zástavbou zbraní a pancéřování bylo navrženo nové křídlo s větší plochou, použité nakonec u všech sériových letounů.
První sériové Fw 190A-1, vyzbrojené čtyřmi kulomety MG 17 ráže 7,9 mm začaly opouštět výrobní závod v Marienburgu v roce 1941. Na výrobě Fw 190A-2, u nichž byly křídelní kulomety nahrazeny kanóny MG-FF ráže 20 mm, se již podílely i továrny v Oscherslebenu a Warnemünde. Do konce roku 1941 bylo vyrobeno více než 400 kusů Fw 190. Již první střety ukázaly, že nové letouny převyšují rychlostí i stoupavostí britské Spitfiry Mk. V.
U Fw 190 A-3 se mohly poprvé používat sady závěsníků, které značně rozšiřovaly možnosti použití letounu. Fw 190A-3 tak mohl sloužit jednak jako stíhací bombardér ve dvou variantách, jednak jako stíhací průzkumný letoun. Rozmanitost použití se ještě rozšířila u Fw 190A-4 zavedením souprav pro polní úpravy vybavení a výzbroje. Rekonstrukcí motorového lože pro motor BMW 801D-2 o vzletovém výkonu 1272 kW ( 1730 k ) se u Fw 190A-5 mírně prodloužila příď. Fw 190A-6 měl překonstruované křídlo; u Fw 190A-7 byly trupové MG 17 nahrazeny kulomety MG 131 ráže 13 mm, což způsobilo změnu jejich krytu a tím i obrysu přídě před kabinou. Od února 1944 se vyráběl Fw 190A-8, jehož bylo dodáno 1344 kusů. Mohutnost výzbroje posledního typu stíhacího "áčka" Fw 190A-8 s jeho dvěma kulomety MG 131 ráže 13 mm a čtyřmi kanóny MG 151 ráže 20 mm je skutečně neporovnatelná s Fw 190A-1. Celkem se vyrobilo více než 13 000 kusů Fw 190A.
Typová řada Fw 190F představovala stroje určené výhradně pro bitevní účely, zatímco letouny řady Fw 190G byly stíhací bombardéry s prodlouženým doletem.
Sada obtisků Vám umožňuje postavit si model Fw 190A-8 od JG 10, dislokované na podzim roku 1944 na severoněmeckém letišti Parchim ( model na polepu krabice) nebo Fw 190A-7, jeden z letounů na němž létal v dubnu 1944 velitel II./JG 1 major Heinz Bär ( barevný bokorys ).
Model, který jste si koupili, má několik charakteristických znaků:
- Maketa je prakticky hotová, Vám zbývá nanést obtisky, nainstalovat pohonnou jednotku a RC vybavení. Krabice, v níž jste model koupili, Vám umožní bezpečně jej přepravovat na letiště i skladovat.
- Model je vyroben z polystyrenu s pevnější povrchovou vrstvou, která snižuje náchylnost na povrchová poškození. Všechna exponovaná místa jsou navíc chráněna plastovými kryty. Díky poměru letové hmotnosti a pevnosti použitého materiálu je model velmi kompaktní, riziko jeho poškození je při běžném provozu velmi nízké.
- Při konstrukci modelu byla věnována maximální pozornost aerodynamickému řešení ( např. polosymetrický profil křídla, symetrický profil výškovky) , které zajišťuje vysokou aerodynamickou jemnost, z ní vyplývající značný rozsah rychlostí a letové vlastnosti běžné pro velké modely.
- Nabízená škála vyzkoušených pohonných jednotek umožňuje postavit maketu s letovými výkony, které mohou na jedné straně odpovídat nejlepším slow-flyerům, na straně druhé pak plně akrobatickým modelům. Při výběru zdrojů kontrolujte nejen nominální napětí, ale i proudovou zatížitelnost ( NiMH, LiPol).
- K ovládání modelu Vám vystačí RC vybavení běžné pro ovládání slow-flyerů - i s ním lze zalétat většinu akrobatických obratů (mimo ty, pro které je nezbytné ovládání směrovky).
- Jedním z rozhodujících faktorů ovlivňujícím letové vlastnosti a výkony modelu je letová hmotnost. Vzhledem k velkému množství možných kombinací RC vybavení, motorů a zdrojů není možné přesně udat konečnou hmotnost. Hmotnost modelu bez zdrojů by měla být do 320g. Model s dvoučlánkem LiPol 1500mAh bude mít letovou hmotnost asi 380g, s šestičlánkem NiCd 500 mAh asi 420g. Udávaná maximální hmotnost by však neměla být v žádném případě překročena - letové vlastnosti těžších modelů se budou výrazně měnit k horšímu.
Dokončení modelu
Je velmi jednoduché, přesto však, prosíme, následující řádky přečtěte pečlivě.
Při otevírání krytu na trupu modelu postupujte následovně:
- kryt v místě před kabinou opatrně nadzvedněte asi 4mm ( I )
- kryt posuňte směrem ke kabině ( II )
- po uvolnění předního zámku nadzvedněte přední část krytu ( III )
- uvolněný kryt vysuňte dopředu a sejměte s trupu ( IV )
Obtisky
Model je nastříkán barvou tvořící základní kamuflážní schéma. Výsostné znaky a taktické označení jsou řešeny jako vodní obtisky. Jejich výhodou je především zanedbatelná hmotnost a minimální riziko poškození modelu při jejich nanášení. Práce s nimi však vyžaduje pozornost a pečlivost, a proto Vám doporučujeme dodržovat následující pokyny:
- Pokud je obtisk větší a nanáší se na zakřivenou plochu, po obvodě jej v místech možného tvoření vrásek radiálně nastřihněte.
- Vystřihnutý obtisk namočte krátce (asi 5 vteřin) do vlažné vody a nechejte jej provlhčit na rovné nesavé podložce.
- Přilnavost obtisku k povrchu modelu je možné výrazně zvýšit použitím lepidla na tapety, které na povrch naneste před položením obtisku. Zkontrolujte, zda lepidlo po zaschnutí netvoří "mapy" - z tohoto důvodu jsou zpravidla nevhodná bílá disperzní lepidla.
- Dostatečně provlhčeným obtiskem lze po podkladovém papíru volně posouvat. Obtisk mírně vysuňte přes okraj podkladového papíru, přečnívající část prsty přichyťte v místě, kde má být obtisk umístěn, a podkladový papír vytáhněte. Pokud se obtisk neposouvá dostatečně lehce, navlhčete jej - voda Vám pomůže v případě potřeby uvolnit i již položený obtisk.
- Obtisk opatrně přihlazujte a přebytečné lepidlo a případné vzduchové bubliny vytlačujte hadříkem směrem od středu ven. Nevytlačte všechno lepidlo - obtisk by hůře držel a mohly by se pod ním objevit světlé skvrny! Obtisk bude povrch věrně kopírovat až po vyschnutí lepidla, tzn. po několika hodinách.
- Model je možné přestříkat tenkou vrstvou transparentního lesklého nebo polomatného (zakrýt kabinu!) akrylátového či syntetického laku podle Vašich představ o povrchu skutečného letadla. Vždy je však nutné vyzkoušet, zda lak není agresivní vůči polystyrenu, a s ohledem na hmotnost stříkat jen velmi lehce.
A) RC vybavení
Orientační schéma zapojení je na výkrese. RC vybavení doporučujeme zkušebně sestavit mimo model a prověřit jeho funkci. Věnujte pozornost doporučením výrobců jednotlivých komponentů uvedených v návodech k použití. U přijímačů prověřte kompatibilnost daného přijímače s použitým krystalem - zkouška dosahu na zemi ( byť se může zdát v dnešní době zbytečnou) Vás nebude stát až tak moc, ale může hodně ušetřit...
B) Pohonná jednotka (motory s převodovkou MPJet, AC MPJet s rotačním pláštěm )
- Pohonná jednotka 1 je k motorové přepážce přišroubována třemi vruty 2.
- Motorový kryt 3 můžete k trupu buď bodově přilepit lepidlem (Epoxy, PU) nebo přichytit kouskem samolepicí pásky. Pokud zjistíte, že se motor při provozu nadměrně přehřívá, je nutné zlepšit jeho chlazení. V motorovém krytu vyřízněte přídavné otvory v místě ventilátoru. Výstupní otvor pro ohřátý vzduch vyřízněte na spodku trupu např. v oblasti ostruhového kola nebo místo něj. Máte-li dostatek trpělivosti a zručnosti, můžete upravit na funkční žaluzie na bocích trupu. Případnému řezání do tvrdého plastu věnujte maximální možnou pozornost - po proříznutí fólie odpor proti řezání výrazně poklesne a hrozí nebezpečí vážného poškození modelu či poranění.
- Na hřídel převodovky (motoru) nasuňte unašeč 4, na něj nasaďte vrtuli 5, zadní díl kužele 6, podložku 7 (použijte podložku ze stavebnice, ne z kompletu pohonné jednotky) a celek stáhněte maticí 8.
- Na zadní díl kužele bodově nalepte špičku 9 (Epoxy). Lepidlo nanášejte na dosedací plochy - ne na lem! Při demontáži kužele špičku opatrně v místech spojů odřízněte.
- Zkontrolujte, zda se vrtule otáčí volně a zda nedochází ke kontaktu rotujících a pevných částí.
C) Ovládání křidélek
Servo křidélek by mělo být s ohledem na tření táhel řízení dostatečně silné - doporučujeme použít servo s krouticím momentem od 15 Ncm. Tření táhel řízení je možné snížit namazáním vyjmutých táhel řídkým olejem - např. WD40
- Konektor 10 nasuňte do otvoru v jednostranné páce serva, jehož vzdálenost od osy otáčení je asi 8 mm. Je-li otvor v páce u Vašeho serva příliš velký, je lépe vyvrtat otvor nový (průměr otvoru 1mm), než stávající vyvložkovávat.
- Do otvoru v konektoru vsuňte kousek trubičky 11 dlouhé asi 6 mm.
- Konektor s pákou nasuňte na táhla řízení - nejprve na jedno, potom i na druhé (obr.C1)
- Podle rozměrů Vašeho serva upravte otvor v horním potahu křídla - servo by mělo jít do otvoru těsně suvně. Nejlepší je otvor vyříznout o něco užší než je šířka serva a servo do něho opatrně vtlačit. Servo nasuňte do otvoru v křídle tak, aby po nasazení páky serva (osa páky by měla být rovnoběžná s podélnou osou serva) tvořila táhla řízení hladkou křivku, aby bylo možné dotáhnout šrouby 12 a 13 (obr.C2). Pokud servo vystupuje z obrysu křídla, musí to být v prostoru vymezeném otvorem na spodku trupu. V případě potřeby můžete zvětšit rozměry otvoru v křídle i před servem - při řezání do tvrdého plastu postupujte velmi opatrně. Pokud má servo takovou šířku, že se vejde do prostoru krytu závěsníku na spodku křídla, lze servo zapustit i do spodního potahu křídla.
- Správnému ustavení serva věnujte maximální pozornost - jen tak zajistíte dobrou funkci ovládání. Servo zajistěte proti pohybu tenkou vrstvou PU lepidla nebo Epoxy nanesenou v místech kontaktu serva s oběma potahy křídla - při případné demontáži servo bez poškození vyloupnete.
- Šroub 13 lehce dotáhněte tak, aby odtokové hrany křidélek byly oproti odtokové hraně křídla zvednuty asi o 1,5 až 2 mm (obr.C3) .
- Vyzkoušejte, zda při plných výchylkách serva jsou maximální výchylky křidélek asi 10 mm (obr.C3) - pozor na správnou orientaci výchylek křidélek vůči výchylkám řídicí páky! Pokud tomu tak není a nemáte možnost nastavit výchylky serv programově, změňte podle potřeby buď polohu táhel řízení v pákách řízení nebo spojovacího konektoru na páce serva. Teprve potom pojistěte konektor proti vypadnutí pružnou podložkou 14 nasunutou zespodu (páka serva je mimo model, optimálním nástrojem je trubička - např.náplň do propisovací tužky ) a páku serva našroubováním šroubu 12. Znovu nastavte křidélka do správné polohy a dotáhněte šroub 13. Táhla řízení pojistěte proti vypadnutí z pák řízení v křidélkách nalepením kousku trubičky (obr.C4).
- Namísto pružné podložky 14 lze konektor pojistit proti vypadnutí nalepením kousku trubičky (CA). Pokud je trubička nalepena dobře, tento způsob pojištění plně vyhoví a v případě potřeby je jeho demontáž podstatně jednodušší - trubička se odřízne.
D) Ovládání výškovky, uložení akumulátorů
Pro ovládání výškovky je vhodné servo s krouticím momentem od 7 Ncm. Obě pohyblivé plochy jsou spojeny vlepenou spojkou. Pokud se jedna z ploch vychýlí nadměrně ( mimo doporučovaný rozsah výchylek ), může se spoj uvolnit a výchylky (především maximální) obou polovin pohyblivých ploch se potom mohou výrazně lišit. Tuhost lze obnovit vlepením "U" spojky z ocelového drátu průměru 1,5 mm (Epoxy).
- Do otvoru na pravé straně úložné desky vlepte servo tak, aby bylo možné zašroubovat šrouby 13 a 15 (CA, PU, Epoxy).
- Do otvoru jednostranné páky serva vzdáleného asi 8 mm od osy otáčení vsuňte konektor 10. V případě potřeby vyvrtejte otvor nový. Do otvoru konektoru vsuňte kousek plastové trubičky 16 dlouhé asi 6 mm. Sestavu nasuňte na táhlo řízení a páku nasaďte na servo tak, aby její osa byla přibližně kolmo na osu táhla výškovky (obr.D1). Trubičku táhla vlepte do zářezu opěrky táhla (Epoxy, PU).
- Šroub konektoru 13 lehce dotáhněte - páka serva i výškovka jsou v neutrálu.
- Zkontrolujte, zda maximálním výchylkám serva odpovídají výchylky výškovky asi 10 mm (obr.D2) - pozor na správnou orientaci výchylek výškovky vůči výchylkám řídicí páky! Pokud tomu tak není a nemáte možnost nastavit výchylku serva programově, změňte podle potřeby buď polohu táhla řízení v páce řízení nebo konektoru na páce serva. Teprve potom pojistěte konektor proti vypadnutí pružnou podložkou 14 nasunutou zespodu (páka serva je mimo model) nebo nalepením kousku trubičky a páku serva našroubováním šroubu 15. Nastavte výškovku do správné polohy a dotáhněte šroub 13. Táhlo řízení pojistěte proti vypadnutí z páky řízení nalepením kousku trubičky (obr.D3).
Akumulátory jsou k nosné desce přichyceny pomocí samolepicího suchého zipu. Rovněž přijímač je k plastovému uložení křídla v trupu přichycen samolepicím suchým zipem. Anténu přijímače můžete vyvést spodkem trupu za křídlem a přichytit páskou ke trupu nebo nechat volně. Před zalétáváním vyzkoušejte, zda při chodu motoru nedochází k rušení Vašeho přijímače - projevuje se kmitáním serv. V tom případě přesuňte přijímač na vnitřní stěnu trupu co nejdále od akumulátorů a silových vodičů.
Pro snazší přepravu a uložení modelu je křídlo řešeno jako odnímací. Trup a křídlo jsou spojeny šroubem 17 - dotahujte s citem!
Pokud chcete vybavit kabinu pilotem, musíte překryt kabiny opatrně odlepit (je přilepena bodově ) a po vlepení slepeného a natřeného pilota opět přilepit.
E) Zalétání modelu
Kompletně sestavený model vyvažte posouváním akumulátorů po desce - předepsaná poloha těžiště je vyznačena na spodní straně křídla příčnými ryskami (obr.E). Při vyvažování podepírejte model v místě značek prsty - ostré předměty by mohly poškodit povrch křídla - model musí zůstat vodorovně nebo se mírně překlápět na příď. Pro první lety je možné posunout těžiště až o 5mm dopředu, v žádném případě však ne dozadu! Správnou polohu akumulátorů si na desce vyznačte - lépe udělat v klidu doma, stejně jako kontrolu RC vybavení - tj. správnosti orientace a velikosti výchylek křidélek i výškovky a funkce regulátoru.
Při startu držte model v místě přechodů. Důležité je, aby model po vypuštění letěl rovně bez přídavné vertikální nebo horizontální rotace. Pokud máte možnost alespoň pro první starty využít pomoci zkušenějšího modeláře - neváhejte!
Model zaklouzejte do vyšší trávy a ověřte si reakce na řízení - pokud můžete, nastavte si na vysílači nelinearitu okolo 50% jak pro křidélka, tak pro výškovku. Motorový let se bude lišit podle použité pohonné jednotky - s "280" bude start trošku živější než u slow-flyera, se střídavým motorem se Vám model asi bude chtít vytrhnout z ruky - buďte připraveni na reakci na kroutící moment vrtule při malé rychlosti letu a tím nižší účinnost kormidel (není nutné startovat na plný plyn!). Po vytrimování motorového letu si vyzkoušejte především mezní stavy - hlavní je pádová rychlost a chování modelu při přetažení a pádu. Až se s modelem sžijete, můžete vrátit křidélka do nuly.
Se zalétaným modelem Fw 190A-8 nemusíte čekat na bezvětří. Díky rozsahu rychlostí a ovladatelnosti modelu bude brzy záležet pouze na Vás, kdy si půjdete zalétat.
Přejeme Vám hodně šťastných přistání.
Seznam součástí a nářadí potřebných pro dokončení modelu, které nejsou součástí stavebnice:
- Polyuretanové (PU) lepidlo, pětiminutové Epoxy, vteřinové lepidlo (CA).
- Modelářský nůž, šroubováky, transparentní samolepicí páska, ( vrták o průměru 1 mm).
- Pohonná jednotka s regulátorem a vrtulí, akumulátory - některé vyzkoušené doporučené kombinace jsou uvedeny níže.
- Nejméně třípovelová RC souprava s dvěma mikroservy (do 10g) a miniaturní přijímač (do 10g).
- Prodlužovací kablík (150 mm) pro připojení serva křidélek k přijímači.
- Nabíječka akumulátorů.
zpět
|
