produkty prislusenstvi firma kontakt nákup shortkits galerie  
cesky česky
english english
deutsch deutsch
Spitfire Mk Vb / LF Mk Vb 0215




Prototyp letounu Spitfire, označený SupermarineType 300, se vznesl do vzduchu poprvé 5.března 1936. Letoun byl navržen s maximálním důrazem na aerodynamickou čistotu - jeho šéfkonstruktér Reginald Joseph Mitchell v něm zúročil i zkušenosti získané při stavbě rychlostních hydroplánů. O tom, že se tento důraz vyplatil, svědčí celkem 24 realizovaných verzí a celkový počet přes 22 000 vyrobených letounů všech typů v následujících třinácti letech…

Prvních 310 Spitfire Mk I bylo objednáno 3.června 1936 - první sériový Spitfire Mk I vzlétl 14.května 1938. Spitfire Mk Ia byl vyzbrojen osmi kulomety Browning ráže 7.7mm, Spitfire Mk Ib čtyřmi kulomety Browning ráže 7.7mm a dvěma kanóny ráže 20mm. Pohon zajišťovaly motory Merlin II nebo III o výkonu 757kW ( 1030 k). Spitfire Mk II byly poháněny motory Merlin XII o výkonu 864 kW ( 1175 k). Tyto typy se podíleli na vítězství RAF v Bitvě o Británii.
Spitfire Mk III měl mít zesílenou konstrukci a další úpravy - do sériové výroby však zaveden nebyl.
Spitfire Mk V vznikl původně zástavbou motoru Merlin 45 o výkonu 1081kW ( 1470 k) do draku Mk I jako nutnost získat co nejrychleji letoun schopný operovat ve větších výškách, ve kterých se očekávala zvýšená aktivita nepřátelských letounů. Výroba Mk V byla zahájena v červnu 1941 a bylo vyrobeno 94 strojů Mk Va, 3923 Mk Vb a 2447 Mk Vc. Výzbroj typů Mk Va a Mk Vb byla stejná jako u Mk I. Do křídla Mk Vc mohly být instalovány až čtyři kanóny nebo dva kanóny a až čtyři kulomety. Úpravou z Mk I a II vzniklo dalších 154 Mk V. Spitfire Mk V se stal jednou z nejpočetnějších vyráběných variant.
Pro operace v nízkých výškách byla určena varianta LF Mk Vb s příslušně optimalizovanými motory Merlin 45M, 50M nebo 55M. Tyto letouny se ve výškách pod 3000m svými výkony blížily Fw 190, které měly jinak nad Mk V převahu. Většina letounů LF Mk V měla zkrácené rozpětí křídla. Na druhé straně však existovaly i normální Mk V se zkrácenými křídly, ale bez úprav motoru.
Velké množství verzí a variant vyplývající z nutnosti řešit rychle nové úkoly je pro Spitfire charakteristické. Mimo zmiňovaných úprav existovaly verze výškové, fotoprůzkumné, stíhací-bombardovací, pro službu v tropech a dokonce i plováková verze.

Sada obtisků Vám umožňuje postavit si jeden z následujících letounů Spitfire Mk Vb:
  • RS T Wg Cdr Robert Stanford Tuck, Biggin Hill, únor 1942 (setřely jsou vyznačeny bíle)
  • BP H / BL351 F/Lt. J.A.A.Gibson, 457 sqn.RAAF
  • RY S / BL973 F/Lt. Stanislav Fejfar, 313(Czech)sqn.
Tyto letouny mají stejné kokardy používané do roku 1942 (stejně široká mezikruží na trupu a na spodní straně křídla i pruhy na kýlu).
  • FN B / BM579 331 (Norwegian)sqn., Manston
  • NN B / EP233 310(Czech) sqn., Exeter
  • NN E / EP464 310(Czech) sqn.
Tyto letouny mají kokardy používané od roku 1942 (užší bílá mezikruží na trupu a spodní straně křídel i proužek na kýlu) a mohou být opatřeny bílými identifikačními pruhy na předku trupu a vodorovné ocasní ploše.
  • AE A / EP120 Sqn Ldr Geoffrey Northcott, 402 (Canadian) sqn. Merston, srpen 1943 / zrestaurován do letuschopného stavu, The Fighter Collection, Duxford, UK
  • RY S / EP644 313 (Czech) sqn., Churchstanton, květen 1943
Oba letouny LF Mk Vb se zkráceným křídlem, kokardy po roce 1942

Model není určen pro začátečníky, jeho řízení křidélky a výškovkou v základní verzi však bez problémů zvládne každý modelář s dostatečnou praxí v řízení modelů směrovkou a výškovkou např.slow - flyerů.
Zkušenější modeláři mohou model ještě zdokonalit - úpravou směrovky na řízenou a instalací zatahovacího podvozku. Před těmito úpravami však doporučujeme sebekriticky zhodnotit své schopnosti a možnosti. Návod je zpracován pro základní verzi modelu. Stručné dodatky k možným úpravám jsou uvedeny na konci návodu - je nutné je přečíst ještě před zahájením sestavování modelu. Mimo úložných desek zatahovacího podvozku nejsou součásti potřebné pro tyto úpravy součástí stavebnice.
Svými letovými vlastnostmi a výkony se maketa Spitfire blíží větším modelům, a tím nabízí i podstatně pestřejší zážitky při létání.

Model, který jste si koupili, má několik charakteristických znaků:
  • Model je dodáván ve vysokém stupni předpracování. Po jeho sestavení Vám zbývá nanést obtisky, nainstalovat pohonnou jednotku a RC vybavení.
  • Model je vyroben z polystyrenu s pevnější povrchovou vrstvou, která snižuje náchylnost na povrchová poškození. Všechna exponovaná místa jsou navíc chráněna plastovými kryty. Díky poměru letové hmotnosti a pevnosti použitého materiálu je model velmi kompaktní, riziko jeho poškození je při běžném provozu velmi nízké.
  • Při konstrukci modelu byla věnována maximální pozornost aerodynamickému řešení ( např. polosymetrický profil křídla, symetrický profil výškovky) , které zajišťuje vysokou aerodynamickou jemnost, z ní vyplývající značný rozsah rychlostí a letové vlastnosti běžné pro velké modely.
  • Nabízená škála vyzkoušených pohonných jednotek umožňuje postavit maketu s letovými výkony, které mohou na jedné straně odpovídat nejlepším slow-flyerům, na straně druhé pak plně akrobatickým modelům.
  • K ovládání modelu Vám vystačí RC vybavení běžné pro ovládání slow-flyerů - i s ním lze zalétat většinu akrobatických obratů (mimo ty, pro které je nezbytné ovládání směrovky).
  • Jedním z rozhodujících faktorů ovlivňujícím letové vlastnosti a výkony modelu je letová hmotnost. Vzhledem k velkému množství možných kombinací RC vybavení, motorů a zdrojů není možné přesně udat konečnou hmotnost. Hmotnost draku je asi 200g. Udávaná maximální hmotnost by však neměla být v žádném případě překročena - letové vlastnosti těžších modelů se budou výrazně měnit k horšímu.

  • Při otevírání krytu trupu 22 postupujte následovně:
  • Zadní část krytu opatrně nadzvedněte asi 5mm ( I )
  • Kryt posuňte směrem dozadu ( II )
  • Po uvolnění předního zámku nadzvedněte přední krytu ( III )
  • Uvolněný kryt vysuňte dopředu a sejměte s trupu ( IV )

Obtisky

Model je nastříkán barvou tvořící základní kamuflážní schéma. Výsostné znaky a taktické označení jsou řešeny jako vodní obtisky. Jejich výhodou je především zanedbatelná hmotnost a minimální riziko poškození modelu při jejich nanášení. Práce s nimi však vyžaduje pozornost a pečlivost, a proto Vám doporučujeme dodržovat následující pokyny:
  • Nanášení obtisků velmi zjednoduší použití roztoku používaného při stavbě plastikových modelů - je k dostání v modelářských prodejnách. Zkontrolujte, zda roztok neleptá polystyren a řiďte se návodem k použití.
  • Vystřihnutý obtisk namočte krátce (max. 5 vteřin) do vlažné vody a nechejte jej provlhčit na rovné nesavé podložce.
  • Dostatečně provlhčeným obtiskem lze po podkladovém papíru volně posouvat. Obtisk mírně vysuňte přes okraj podkladového papíru, přečnívající část prsty přichyťte v místě, kde má být obtisk umístěn, a podkladový papír vytáhněte. Pokud se obtisk neposouvá dostatečně lehce, navlhčete jej - voda Vám pomůže v případě potřeby uvolnit i již položený obtisk.
  • Obtisk opatrně přihlazujte a přebytečné lepidlo a případné vzduchové bubliny vytlačujte hadříkem nebo ještě lépe molitanovým válečkem směrem od středu ven. Nevytlačte všechno lepidlo - obtisk by hůře držel a mohly by se pod ním objevit světlé skvrny! Obtisk bude povrch věrně kopírovat až po vyschnutí lepidla, tzn. po několika hodinách.
  • Model je možné přestříkat tenkou vrstvou transparentního lesklého nebo polomatného (zakrýt kabinu!) akrylátového či syntetického laku podle Vašich představ o povrchu skutečného letadla. Vždy je však nutné vyzkoušet, zda lak není agresivní vůči polystyrenu, a s ohledem na hmotnost stříkat jen velmi lehce.

A) RC vybavení

Orientační schéma zapojení a možné umístění jednotlivých částí v modelu je na výkrese. Model má křidélka ovládaná samostatně dvěma servy. Ta mohou být zapojena do příslušného výstupu přijímače pomocí rozdvojovacího "Y" kabelu, v případě dostatečného množství výstupů přijímače samostatně - to umožňuje nezávislé nastavení obou křidélek.
Protažení kablíků serv křídlem usnadňuje vložený provázek, jehož konce najdete v šachtách serv. V centroplánu je provázek uchycen v místě otvoru vyznačeném na horním potahu. Vyznačeny jsou maximální rozměry otvoru pro instalaci zatahovacího podvozku. Pro vyvedení kablíků postačuje otvor menší. Kablíky s konektory je potřeba protáhnout štěrbinou mezi uložením podvozku a hlavním nosníkem. Mezi žebry přilepenými k hornímu potahu a spodním potahem je místo pro kablík, protažení konektoru tímto místem může činit potíže. V případě potřeby je možné vyříznout pomocné otvory v podvozkových šachtách. Díky vnitřní členitosti křídla je nutné postupovat trpělivě a bez nasilí.
Prodlužovací kablíky serv křidélek lze napojit buď pomocí konektorů nebo připájet - toto řešení je bezpečnější, hmotnostně výhodnější ale i pracnější.
RC vybavení doporučujeme zkušebně sestavit mimo model a prověřit jeho funkci. Věnujte pozornost doporučením výrobců jednotlivých komponentů uvedených v návodech k použití. U přijímačů prověřte kompatibilnost daného přijímače s použitým krystalem - zkouška dosahu na zemi ( byť se může zdát v dnešní době zbytečnou) Vás nebude stát až tak moc, ale může hodně ušetřit...

B) Pohonná jednotka (motory s převodovkou MPJet, AC MPJet s rotačním pláštěm 28/7…, 22/7…)
  • Pohonná jednotka 1 je k motorové přepážce přišroubována třemi vruty 2. . Při použití motorů MPJ 22/7-… je nutné vylepit otvory v přepážkách příslušnými výseky dodávanými ve stavebnici. Výseky musí lícovat s rovinou přepážky!
  • Motorový kryt 3 můžete k trupu buď bodově přilepit lepidlem (Epoxy, PU) nebo přichytit kouskem samolepicí pásky.
  • Na hřídel převodovky (motoru) nasuňte unašeč 4, na něj nasaďte vrtuli 5, zadní díl kužele 6, podložku 7 (použijte podložku ze stavebnice, ne z kompletu pohonné jednotky) a celek stáhněte maticí 8.
  • Na zadní díl kužele bodově nalepte špičku 9 (PU, Epoxy). Lepidlo nanášejte na dosedací plochy - ne na lem! Při demontáži kužele špičku opatrně v místech spojů odřízněte.
  • Zkontrolujte, zda se vrtule otáčí volně a zda nedochází ke kontaktu rotujících a pevných částí.

C) Ovládání křidélek, podvozek, zkrácené křídlo

Pro ovládání křidélek vyhovují serva s krouticím momentem od 7Nm (např. HS50). Důležitou vlastností je však jejich spolehlivý návrat do neutrální polohy - to nebývá pravidlem především u levných mikroserv. Je proto lépe použít serva třeba o něco těžší, ale spolehlivě fungující.
  • Podle rozměrů použitých serv upravte otvory na spodní straně křídla. V případě potřeby upravte výškovou polohu serva tak, aby pracovní otvor jednostranné páky řízení vzdálený od osy otáčení asi 10mm vyčníval asi 3 mm nad povrch křídla (obr.C1).
  • Pokud jsou otvory v pákách řízení příliš velké, vyvrtejte otvory nové s přiměřenou vůlí.
  • Zkontrolujte, zda smysl otáčení serv odpovídá požadovaným výchylkám křidélek.
  • Serva v neutrální poloze a s nasunutými pákami řízení (měly by být kolmo na osu serv) připevněte do křídla dle Vašich zvyklostí - např. přilepte (PU) .
  • Podle obr.C2 sestavte táhla řízení 10, prozatím bez lepení.
  • Táhla řízení nasuňte do krajních otvorů pák křidélek a otvorů pák řízení - . Proti vypadnutí je zajistěte nalepením kousků trubiček (CA). Konce táhel lze rovněž natvarovat do tvaru "Z", nasunout do příslušných otvorů a teprve potom táhla spojit pomocí trubiček (obr.C2).
  • Zkontrolujte, zda jsou serva opravdu v neutrální poloze. Délku táhel řízení nastavte tak, aby křidélka byla vůči křídlu buď v neutrálu nebo vychýlena mírně ( do 0.5 mm) nahoru (měřeno na odtokové hraně) - při normální poloze křídla.
  • Délku táhel zafixujte nejdříve bodovým slepením v místě trubiček (CA), po důkladné kontrole slepte táhla po celé délce. Práci věnujte - obzvláště u serv napojených na společný výstup přijímače - maximální pozornost, další úpravy jsou možné jen po rozlepení táhel.
  • Maximální výchylky křidélek jsou asi 15mm nahoru a 12mm dolů (obr.C3).
  • V případě potřeby upravte velikost drážek v krytech serv 11 a kryty přilepte bodově (PU, Epoxy) ke křídlu. Páky a táhla řízení se musí pohybovat volně v celém rozsahu výchylek - nesmí zachytávat ani o křídlo ani o kryty serv
  • Imitace kol 12 přilepte ke krytům podvozku 13 (CA, Epoxy) a sestavy vlepte do křídla (PU, Epoxy, CA ). Sestavy musí být vlepeny tak, aby za letu nemohly vibrovat.
  • Maketový vzhled letounu lze vylepšit vlepením (PU,Epoxy) ostruhy 14 do trupu. Z dodaného polotovaru je nutné ostruhu vyříznout, opatrně zabrousit do roviny dosedací plochy, slepit (CA, Epoxy) a případně nabarvit. Sloupek ostruhy je vhodné vyztužit dovnitř vlepeným balsovým nosníkem.
  • Úprava modelu na zkrácenou verzi křídla je jednoduchá, je však nutné pracovat pečlivě a trpělivě. S malým přídavkem vystřihněte z polotovarů koncové oblouky 15 a na konečný tvar je dobruste brusným hranolem. Obdobně upravte samotné křídlo - s přídavkem odřízněte koncový oblouk a křídlo na správný tvar dobruste opět brusným hranolem. Kontrolujte rovinnost spoje a volný chod křidélek. Koncové oblouky ke křídlu přilepte (Epoxy).

D) Ovládání výškovky, uložení akumulátorů

Pro ovládání výškovky je vhodné servo s krouticím momentem od 7 Ncm. Obě pohyblivé plochy jsou spojeny vlepenou spojkou. Pokud se jedna z ploch vychýlí nadměrně ( mimo doporučovaný rozsah výchylek ), může se spoj uvolnit a výchylky (především maximální) obou polovin pohyblivých ploch se potom mohou výrazně lišit. Tuhost lze obnovit vlepením "U" spojky z ocelového drátu průměru 1,5 mm (Epoxy).
  • Do otvoru na pravé straně úložné desky vlepte servo ( CA, PU, Epoxy). Servo může být k desce přilepeno zespodu nebo shora - to je vhodné především v případě instalace zatahovacího podvozku.
  • Do otvoru jednostranné páky serva vzdáleného asi 8 mm od osy otáčení (obr.D1) vsuňte spojku 16. V případě potřeby vyvrtejte otvor nový. Do otvoru spojky vsuňte kousek plastové trubičky 17 dlouhé asi 6 mm. Sestavu nasuňte na táhlo řízení a páku nasaďte na servo tak, aby její osa byla přibližně kolmo na osu táhla výškovky. Trubičku táhla řízení vlepte do drážky v přepážce úložné desky (Epoxy, PU).
  • Šroub spojky 18 lehce dotáhněte - páka serva i výškovka jsou v neutrálu.
  • Zkontrolujte, zda maximálním výchylkám serva odpovídají výchylky výškovky asi 10 mm (obr.D2) - pozor na správnou orientaci výchylek výškovky vůči výchylkám řídicí páky! Pokud tomu tak není a nemáte možnost nastavit výchylku serva programově, změňte podle potřeby buď polohu táhla řízení v páce řízení nebo spojky na páce serva. Teprve potom pojistěte spojku proti vypadnutí pružnou podložkou 19 nasunutou zespodu (páka serva je mimo model) nebo nalepením kousku trubičky a páku serva našroubováním šroubu 20. Nastavte výškovku do správné polohy a dotáhněte šroub 18. Táhlo řízení pojistěte proti vypadnutí z páky řízení nalepením kousku trubičky (obr.D3).

Akumulátory jsou k nosné desce přichyceny pomocí samolepicího suchého zipu. Rovněž přijímač je k plastovému uložení křídla v trupu přichycen samolepicím suchým zipem. Anténu přijímače můžete vyvést spodkem trupu za křídlem a přichytit páskou ke trupu nebo nechat volně. Před zalétáváním vyzkoušejte, zda při chodu motoru nedochází k rušení Vašeho přijímače - projevuje se kmitáním serv. V tom případě přesuňte přijímač na vnitřní stěnu trupu co nejdále od akumulátorů a silových vodičů.
Pro snazší přepravu a uložení modelu je křídlo řešeno jako odnímací. Trup a křídlo jsou spojeny šroubem 21 - dotahujte s citem! Tento šroub slouží rovněž k upevnění trupu v přepravní krabici.
Slepeného a obarveného pilota přilepte na proužek balsy nebo překližky. Nosník i s pilotem vsuňte do kabiny a nosník přilepte na vedení krytu trupu.

E) Zalétání modelu

Kompletně sestavený model vyvažte posouváním akumulátorů po desce - předepsaná poloha těžiště je vyznačena na spodní straně křídla příčnými ryskami (obr.E). Při vyvažování podepírejte model v místě značek prsty - ostré předměty by mohly poškodit povrch křídla - model musí zůstat vodorovně nebo se mírně překlápět na příď. Pro první lety je možné posunout těžiště až o 5mm dopředu, v žádném případě však ne dozadu! Správnou polohu akumulátorů si na desce vyznačte - lépe udělat v klidu doma, stejně jako kontrolu RC vybavení - tj. správnosti orientace a velikosti výchylek křidélek i výškovky a funkce regulátoru.
Při startu držte model v místě přechodů. Důležité je, aby model po vypuštění letěl rovně bez přídavné vertikální nebo horizontální rotace. Pokud máte možnost alespoň pro první starty využít pomoci zkušenějšího modeláře - neváhejte!
Model zaklouzejte do vyšší trávy a ověřte si reakce na řízení - pokud můžete, nastavte si na vysílači nelinearitu okolo 50% jak pro křidélka, tak pro výškovku. Motorový let se bude lišit podle použité pohonné jednotky - s "280" bude start trošku živější než u slow-flyera, se střídavým motorem se Vám model asi bude chtít vytrhnout z ruky - buďte připraveni na reakci na kroutící moment vrtule při malé rychlosti letu a tím nižší účinnost kormidel (není nutné startovat na plný plyn!). Po vytrimování motorového letu si vyzkoušejte především mezní stavy - hlavní je pádová rychlost a chování modelu při přetažení a pádu. Spitfire má výborné letové vlastnosti a nechá si toho hodně líbit. V žádném případě však nejde o model typu Fun Fly nebo akrobatický speciál - tomu musí odpovídat i způsob pilotáže. Reakce na příliš rychlé velké výchylky výškovky by Vás mohly překvapit - proto si je raději zkoušejte ve větší výšce.

Se zalétaným modelem Spitfire nemusíte čekat na bezvětří. Díky rozsahu rychlostí a ovladatelnosti modelu bude brzy záležet pouze na Vás, kdy si půjdete zalétat.

Přejeme Vám hodně šťastných přistání.

ALFA MODEL s.r.o.


Seznam součástí a nářadí potřebných pro dokončení modelu, které nejsou součástí stavebnice:
  • Polyuretanové (PU) lepidlo, pětiminutové Epoxy, vteřinové lepidlo (CA).
  • Modelářský nůž, šroubováky, transparentní samolepicí páska, ( vrták o průměru 1 mm).
  • Pohonná jednotka s regulátorem a vrtulí, akumulátory - některé vyzkoušené doporučené kombinace jsou uvedeny níže.
  • Nejméně třípovelová RC souprava se třemi mikroservy (do 10g) a miniaturní přijímač (do 10g).
  • Prodlužovací kablíky pro připojení serv křidélek k přijímači, případně rozdvojovací "Y" kabel.
  • Nabíječka akumulátorů .

Stručný popis možných nadstandardních úprav modelu

I. Řízená směrovka

Řízená směrovka umožňuje létat s modelem větší škálu akrobatických obratů. Hlavní význam má však u modelu vybaveného zatahovacím podvozkem - umožňuje ovládání směru modelu při startu a přistání.
  • Podle obr.I/1 opatrně prořízněte a jemným brusných papírem zabruste štěrbinu tak, aby se směrovka otáčela volně a bez zadrhávání. V případě potřeby několikrát vychylte směrovku do krajních poloh tak, aby se uvolnil závěs.
  • Ovládání směrovky je prakticky totožné s ovládáním výškovky.
  • Maximální doporučené výchylky směrovky jsou +/- 25mm, doporučujeme nastavit vyšší hodnoty exponenciálních výchylek.

II. Zatahovací podvozek

Tato úprava umožňuje starty a přistání modelu jak z pevného povrchu, tak i z krátce střiženého trávníku. V případě potřeby je však možné přistávat i na břicho bez rizika poškození modelu. Je nutné mít na paměti, že vzhledem k velikosti modelu je přistání na podvozek vhodné pouze za dobrých povětrnostních podmínek. Především za silnějšího nebo nárazového větru je vždy bezpečnější přistávat na trávu na břicho.
Vnitřní konstrukce křídla je na instalaci zatahovacího podvozku Alfa Model kat. číslo 6001 připravena z výroby. Podvozek je ovládán samostatným servem s krouticím momentem min. 15 Ncm - např. C261. Kompletní zatahovací podvozek váží asi 30g. Pro pohon modelů s instalovaným podvozkem je vhodné použít kvůli celkové hmotnosti spíše lehčí motory - např. MPJ AC 22/7-60D nebo AXI 2208/34. Hmotnost modelu osazeného MPJ AC 22/7-60D + LiPol 3S1 910 mAh, se servy 4x HS50 + 1x C261 a přijímačem REX 5 je asi 390g.
  • Podle obr.II/1 vyřízněte opatrně montážní otvory ve spodním i horním potahu. Části vyříznuté ze spodního potahu uschovejte - po oříznutí na konečný tvar poslouží jako kryty.
  • Předběžně ( bez lepení ) sestavte podvozkové nohy - prozatím bez ovládacích táhel. Použijte páky 90°. Jmenovité délky uhlíkových tyček jsou na obr.II/2 . Tyčky uřízněte asi o 2mm delší a na konečný rozměr je dobruste až při ustavování mechanismu do křídla. Čepy kol přihněte na požadovaný úhel (10°) např. pomocí dvojice kleští.
  • Při použití odpruženého podvozku se rameno s kolem vyklápí směrem dopředu. Dopředu tedy směřuje i pružina. Pro rameno je nutné vyříznout vybrání v podvozkové šachtě.
  • Kola mají průměr 47mm, šířku 14 mm. Hmotnost kol by měla být co nejmenší. Sadu kol hlavního podvozku a ostruhového kolečka lze objednat pod kat. číslem 0215/W.
  • Podvozkovou nohu vložte do otvoru v základové desce. Posouváním rámečku mechanismu, natáčením spojky a úpravou délky uhlíkových tyček najděte správnou polohu rámečku v základové desce. Rámeček by měl být co nejblíže trupu, kolo musí být pootočeno tak, aby bylo v otevřené poloze rovnoběžné s osou trupu. Podvozková noha ani kolo se nesmí v krajních polohách ani během pohybu dotýkat křídla. Je nutné mít na zřeteli, že kolo nezapadá do podvozkové šachty kolmo a v zavřené poloze není proto uprostřed šachty. V případě potřeby je možné rámeček i podkládat.
  • Ustavený rámeček zafixujte bodovým přilepením k desce a po kontrole označte polohy otvorů pro připevňovací vruty. Po odlepení rámečku otvory v desce opatrně vyvrtejte - pozor na provrtání horního potahu křídla!
  • Rámeček přišroubujte k desce a za neustálé kontroly podvozkovou nohu postupně slepte (CA). Nejprve přilepte spojku k páce a uložení čepu kola k uhlíkové tyčce. Nakonec zalepte tyčku do spojky. Při lepení součásti sestavte a lepidlo kápněte ke spoji. Výlisky mají vnitřní osazení , které po vyplnění lepidlem zajistí vyhovující spojení. Nanesení lepidla dovnitř otvoru a následné nasouvání tyčky vede zaručeně k vážným potížím. Do dosedacích ploch páky podvozku a spojky je možné vypilovat jemné drážky, které umožní lepší proniknutí lepidla ke spoji.
  • Ovládací táhla upravte podle obr.II/3. Otvor 2mm předpokládá použití ramen průměru 1.5mm. Zahloubení je vždy orientováno k hlavnímu nosníku - táhla jsou levá/pravá.
  • Podle obr.II/4 vlepte do křídla shora balsovou destičku tloušťky 4mm s vlepenými čepy průměru 1.5mm.
  • Ramena (obr.II/5) jsou slepena (CA) z uhlíkové kulatiny 1.5mm a překližky tl.1mm. Velmi důležitá je délka a zakončení. Vůle mezi koncem ramene vsunutým do otvoru v ovládacím táhle a hlavním nosníkem musí být v zavřené poloze podvozku minimální. Rameno však nesmí o nosník zachytávat! Rameno musí končit ploškou, zaoblení není vhodné. Rameno zkracujeme na potřebnou délku postupným zabrušováním - každé samostatně.
  • Kulisa (obr.II/6) může být vyrobena např. z dvouramenné páky serva. Rozteč otvorů je asi 27mm. Při této rozteči je potřebný zdvih kulisy asi 30mm (obr.II/4) a délka páky serva asi 20mm. Při zmenšování rozteče se zmenšuje i potřebný zdvih a délka páky, roste však ovládací síla. V krajních polohách musí být dostatečná vůle mezi kulisou a oky ramen na jedné straně a mezi kulisou a kostkou uchycení křídla na hlavním nosníku na straně druhé. Otvory kulisy jsou převrtány na průměr 2mm a oboustranně zahloubeny tak, aby se kulisa nemohla na ramenech vzpříčit ani při nesymetrickém pohybu (obr.II/6).
  • Servo podvozku je v křídle uloženo svisle (obr.II/7). V případě potřeby upravte v místě serva výřez v křídle i plastovém uložení křídla.
  • Táhlo kulisy ohněte z ocelového drátu 1.5mm. Do kulisy je táhlo vlepeno, k páce serva uchyceno přes spojku.
  • Skutečný zdvih kulisy stanovte praktickou zkouškou. Z tohoto údaje vyjde i potřebná délka páky serva. Páku případně prodlužte nebo využijte možnosti zvětšení rozsahu výchylek serva.
  • Seřízení je jednoduché. Nastavte koncové polohy kulisy s vymezením celkových vůlí. Na samotných podvozkových nohám není potřeba nastavovat nic. V poloze podvozku otevřeno musí být kulisa kolmo na osu letounu a spojka v ose. Poloha kulisy při zavřeném podvozku není kritická.
  • Celý mechanismus se musí pohybovat volně, bez zadrhávání.
  • Ramena zajistěte proti vypadnutí nalepením kousků trubiček na čepy.
  • Při hladkém chodu mechanismu je servo s kroutícím momentem 15 Ncm dostatečně dimenzováno. Díky rozdílným třecím odporům obou podvozkových mechanismů se podvozek zpravidla nezavírá/neotevírá symetricky. Teoreticky by pro ovládání podvozku stačilo servo schopné zavřít/otevřít jednu podvozkovou nohu. Na podobném principu pracovalo ovládání podvozku i na skutečném letounu - proto i u něho nepracoval podvozek symetricky.
  • K podvozkovým nohám přilepte kryty (CA, Epoxy).
  • Do krytů vyříznutých ze spodního potahu křídla vyřízněte drážky pro podvozkovou nohu a páku podvozku. Drážku pro podvozkovou nohu vyřízněte užší než je šířka krytu podvozkové nohy. Štěrbina mezi krytem a křídlem je potom neznatelná. Kryty vlepte bodově (PU) zpět do potahu křídla.
  • Při sestavování modelu kontrolujte, zda nedochází ke kontaktu pohyblivých částí s modelem nebo servy v trupu. Kontrolu proveďte v celém rozsahu pohybů!
  • Ostruhové kolo má průměr 20mm.

obr I/1 obr II/1 obr II/2 obr II/3 obr II/4 obr II/5 obr II/6 obr II/7


  zpět