|
|
|
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
|
Prototyp letounu YF-16 se do vzduchu vznesl poprvé 20.1.1974. Od té doby bylo vyrobeno přes 4000 kusů tohoto nejznámějšího moderního bojového letounu, sloužícího ve více než dvaceti státech světa. YF-16 byl vítězem v soutěži o lehký stíhací letoun, vypsané na základě zkušeností z války ve Vietnamu. Jeho konstrukce byla ve své době opravdu revoluční z hlediska aerodynamického návrhu, avioniky i použitých technologií. Postupným vývojem se stával F-16 víceúčelovým bojovým letounem vyráběným v mnoha verzích. O nadčasovém návrhu svědčí skutečnost, že vzhled letounu se během tohoto vývoje příliš nezměnil. Přitom rozdíl ve výkonech a rozsahu plněných úkolů mezi YF-16 a současnými verzemi je značný. Sada obtisků dodávaná ve stavebnici kat.číslo 0105 umožňuje postavit jeden ze šesti letounů F-16 v bojovém zbarvení. Ze stavebnice kat.číslo 0106 lze postavit letoun v atraktivním zbarvení použitém v rámci oslav 90. výročí vzniku 111 stíhací letky. Model letounu F-16, který jste si koupili, má několik charakteristických znaků:
Sestavení modelu Je poměrně jednoduché a zvládne ho bez problémů průměrný modelář, přesto však, prosíme, následující řádky přečtěte pečlivě. Neustále mějte na paměti, že škodlivý vliv vyšší hmotnosti na letové výkony je u modelů poháněných dmychadlem podstatně výraznější než u modelů poháněných vrtulí – šetřete každý gram!!! Obtisky Model je nastříkán barvou tvořící základní barevné schéma. Výsostné znaky a taktické označení jsou řešeny jako vodní obtisky. Jejich výhodou je především zanedbatelná hmotnost a minimální riziko poškození modelu při jejich nanášení. Práce s nimi však vyžaduje pozornost a pečlivost, a proto Vám doporučujeme dodržovat následující pokyny:
A) Sestavení pohonné jednotky Model je poháněn dmychadlem Alfa Model EDF 60/15 Mk.2. Toto dmychadlo je navrženo pro motor Speed 300/6 V a AC motory s podobnými výkonovými charakteristikami ( např. MPJet 25-25/26 Mk.2/Mk.3, MM 1215/12, Mega 16/7/4). Vhodné zdroje a regulátory jsou uvedeny v přehledu doporučených jednotek. Model létá dobře i s motorem Speed 300/6V, je však potřeba počítat s omezenou životností tohoto motoru provozovaného při proudech okolo 9A. Pro pohon dmychadla jsou vhodnější AC motory – mají lepší uložení hřídele a některé jsou i dynamicky vyvážené. Obě tyto skutečnosti výrazně ovlivňují celkovou výkonnost dmychadla a rovněž životnost AC motoru je v porovnání s motorem Speed výrazně vyšší. Výkony modelu lze výrazně zvýšit použitím dmychadla EDF 60/25, které se od EDF 60/15 Mk.2 liší pouze rotorem. Pro pohon dmychadla EDF 60/25 je nutné použít AC motor s výkonem od 200W (např.Mega 16/7/4 nebo 16/7/5) a patřičně dimenzované zdroje i regulátor. V každém případě by měla být zachována maximální doporučená hmotnost. Motor je v plášti ustředěn svým vnějším povrchem. Uvnitř pláště motoru jsou střídavě úzká a široká žebra. Úzká žebra odpovídají průměru motoru Speed 300, široká motoru MPJet 25-25/26. Při použití motoru MPJ 25-25/26 je potřeba nožem, dlátem nebo brusným papírem snížit výšku úzkých žeber bez poškození širokých. V případě použití motoru s menším průměrem ( MM1215/12 ) je naopak potřeba otvor v plášti vhodně vyvložkovat – např.nosníky nalepenými na stěny pláště. Průměr motoru Mega 16/7/4 vyžaduje výrazné zvětšení otvoru v plášti motoru. Je proto vhodnější použít verzi přímo upravenou pro zástavbu motoru Mega ( včetně unašeče ) . Protože vnější průměr motoru se vyrábí v určitých tolerancích, je nutné vnitřní průměr pláště motoru v případě potřeby opatrně dobrousit podle průměru konkrétního motoru. Duralový unašeč je na hřídel motoru buď nalisován (Speed 300 s drážkovaným zakončením hřídele) nebo nalepen. Správná poloha unašeče vůči hřídeli motoru je jedním z rozhodujících faktorů pro správnou funkci dmychadla. Pokud bude unašeč „házet“, bude při chodu vibrovat i rotor, což povede k výraznému snížení výkonu dmychadla a také brzkému zničení předního ložiska motoru. Při lisování proto dbejte na souosost motoru i unašeče a pamatujte, že veškeré síly musí procházet pouze přes hřídel motoru a unašeč – nikoliv přes samotný motor (síla působí na hřídel motoru, ne na jeho tělo – vhodné je hřídel i unašeč před lisováním naolejovat). Při lepení dobře odmastěte unašeč i hřídel motoru – opatrné zdrsnění hřídele (např. jemným smirkovým plátnem) není na závadu. Je-li průměr hřídele Vašeho motoru větší než otvor v unašeči, je nutné díru převrtat. „Po desetinách“ to jde při troše trpělivosti a pozorné práci i ručně, bez soustruhu. Po převrtání lze unašeč přilepit i na drážkovanou hřídel motoru Speed 300/6V. Pro případnou demontáž je toto řešení vhodnější než nalisování. Vůle mezi pláštěm motoru a rotorem by měla být asi 0,5 – 1 mm. Pokud jsou pro uchycení motoru v plášti použity šrouby, je nutné zkontrolovat, zda rotor nezachytává o jejich hlavy. I při použití šroubů se zapuštěnou hlavou nesmí být vzdálenost mezi čely unašeče a motoru menší než 3,5 mm. Pro ustavení správné vzdálenosti je vhodné použít kousek balsy či polystyrénové folie vhodné tloušťky (asi 1,8 mm – závisí na velikosti ložiskové skříně motoru, nutno vyzkoušet), nasunutý po vyvrtání „těsného“ otvoru na hřídel motoru. Tato podložka zajistí správnou polohu unašeče při lepení a rovněž zabrání případnému vniknutí lepidla do předního ložiska motoru. Malé množství lepidla z přiloženého balení naneste jak do otvoru v unašeči, tak i na konec hřídele. Hřídel vsuňte do unašeče, pootočením rozetřete lepidlo po celém povrchu a celek nechejte min. 30 minut zaschnout ve svislé poloze. Po zaschnutí lepidla podložku mezi unašečem a motorem odstraňte (vyloupněte). Při nízkých otáčkách motoru lze buď opticky nebo mechanicky zkontrolovat, zda unašeč neháže. Při optické kontrole pozorujte, do jaké míry kmitá odraz světla na rotujícím unašeči. Při kontrole mechanické přiložte lehce k rotujícímu unašeči bříško či nehet prstu – netlačte! Případné vibrace jsou cítit. Pokud je chvění velké, je lépe unašeč sejmout (nahřát unašeč páječkou a stáhnout) a po důkladném očištění hřídele i unašeče lepení opakovat. Malé chvění lze buď tolerovat nebo je odstranit opatrným přebroušením rotujícího unašeče brusným hranolem – motor musí být dobře upevněn. Zde je nutné sebekriticky zvážit vlastní schopnosti. Nešetrný zásah může stav výrazně zhoršit. Před zasunutím motoru do pláště dmychadla sejměte s motoru všechny nálepky a povrch v případě potřeby očistěte (např.benzínem). Šrouby dotahujte mírně – slouží pouze k upevnění motoru proti pootáčení a posuvu směrem dozadu. Proti případnému uvolnění vlivem chvění pojistěte šrouby kapkou lepidla ( CA, PU, Epoxy). Motory, které nelze fixovat pomocí šroubů, zajistěte proti pohybu bodovým přilepením k žebrům uvnitř pláště (PU, Epoxy). Při použití motoru Mega je nutné pod statorovými lopatkami ( mimo ně je plášť velmi tenký a mohl by být poškozen!!!) jemným pilníkem vyškrábat drážky. Po zasunutí motoru do pláště se do těchto drážek nakape řídké CA lepidlo a tak se lopatky přilepí přímo k plášti motoru.Vodiče a případně odrušovací kondenzátory připájejte tak, aby šel motor do pláště zasunout. Vůle mezi rotorem a unašečem musí mít minimální – pokud je vůle mezi rotorem a unašečem velká, je nutné na unašeč nalepit vrstvu tenké samolepící pásky. Je-li otvor v rotoru naopak příliš malý, je nutné unašeč opatrně přebrousit. Rotor je vyroben s minimální vůlí mezi jeho lopatkami a pláštěm dmychadla. Po nasazení rotoru na unašeč a zašroubování upevňovacího šroubu (otvor v unašeči musí být čistý – bez lepidla! ) zkontrolujte, zda se rotor protáčí volně. Pokud tomu tak není – může to být způsobeno jak nesouosým uložením motoru, tak i výrobními tolerancemi při sestavování dmychadla – zjistěte průhledem přes dmychadlo, ve kterém místě lopatky rotoru zachytávají o plášť. Toto místo si označte, a po rozebrání dmychadla opatrně odbruste žebro(a) na protilehlé straně v plášti motoru tak, aby se motor posunul do polohy, při které už lopatky o stěny nezachytávají. Druhou možností je odbroušení lopatek – dovnitř pláště dmychadla vložte kousek brusného papíru drsnosti asi 200 a pomalým pootáčením rotoru obruste obvod lopatek. Tento způsob je sice rychlejší než předcházející, ale zmenšení průměru rotoru má negativní vliv na účinnost pohonné jednotky. Někdy pomůže i vyjmutí motoru z pláště a po mírném pootočení jeho opětovné zasunutí. Kužel rotoru je na rotor nacvaknut. Obzvláště při použití výkonnějších motorů je vhodné pojistit jej bodovým přilepením CA lepidlem nebo tenkou vrstvou PU lepidla ( spoj se snadněji rozebírá) – ale až po vyvážení dmychadla. Bodově je přilepen i zadní kužel k plášti motoru. Při použití motoru MEGA je nutné odbrousit osazení na zadním kuželu a ten přilepit přímo na zadní čelo motoru. Aerodynamický kryt vodičů je v zákrytu za statorovou lopatkou ležící uprostřed mezi dvěma otvory upevňovací příruby. Při zkoušení chodu dmychadlo držte tak, abyste nedeformovali jeho plášť – mohlo by dojít ke kontaktu lopatek rotoru s pláštěm a případnému poškození dmychadla. Způsobem „zkouška – omyl“ najděte polohu rotoru vůči unašeči a poté kužele vůči rotoru, kdy dmychadlo běží s nejmenšími vibracemi. Je nutné označit si vstupní polohu jak rotoru vůči unašeči, tak i kužele vůči rotoru, jinak se brzy „ztratíte“. Při této činnosti je potřeba značná dávka trpělivosti, ale přínos správného vyvážení jednotky pro její výkonnost a životnost je velmi podstatný. Jako každá rotující soustava má i toto dmychadlo své tzv. kritické otáčky, projevující se zvýšeným chvěním – tyto oblasti přecházejte co nejrychleji jak při zvyšování, tak při snižování otáček. Motor není v dmychadle prakticky chlazen, což nečiní problémy při běžném létání do 10 min. letu. Mezi lety je však potřeba nechat motor vychladnout. Pokud má použitý motor konstrukci, která umožňuje průchod vzduchu vnitřkem motoru nebo průměr motoru umožňuje proudění vzduchu mezi povrchem motoru a pláštěm, je vhodné zvětšit otvor na čele pláště motoru. Vzduch vstupuje do vnitřku pláště motoru otvorem v zadním kuželu a je odsáván štěrbinou mezi pláštěm a rotorem dmychadla. B) RC vybavení Orientační schéma zapojení je na obr. B. RC vybavení doporučujeme zkušebně sestavit mimo model a prověřit jeho funkci. Při pájení regulátoru zkontrolujte správný smysl otáčení dmychadla a všechny spoje zaizolujte. Model je řízen třemi servy. Jedno servo ovládá výškovky, křidélka jsou ovládána samostatnými servy. Serva křidélek mohou být napojena na jeden společný výstup Rx nebo na dva samostatné. Samostatné připojení k Rx umožňuje použít křidélka i ve funkci klapek. Vysunuté klapky snižují klouzavost modelu a umožňují přistání na menší ploše. Věnujte pozornost doporučením výrobců jednotlivých komponentů uvedených v návodech k použití. C) Trup, vzduchový kanál, motorová přepážka Kabina 1 je k trupu 2 připevněna vzadu zámkem, vepředu magnety. Při snímání z trupu vysuňte kabinu směrem dopředu - neodtrhávejte ji. Vzduchový kanál dmychadla je dvoudílný. Přední část 3 je odnímací. K trupu 2 je připevněna šroubem 4. Po vyjmutí přední části z trupu umožňuje vzniklý otvor přístup k dmychadlu i servu výškovek. Zadní díl kanálu 5 je spojen s dmychadlem 6.
D) Slepení křídel a trupu, ovládání křidélek Serva křidélek je vhodné instalovat do křídel 9,10 až po jejich přilepení k trupu 2. Profil křídla je v místě umístění serv poměrně tenký, takže serva budou pravděpodobně vystupovat z povrchu křídla. To lze odstranit opatrným odbroušením vnitřní strany horního potahu křídla tak, aby vnější povrch serva ležel v rovině spodního povrchu křídla. Tuto operaci je snazší provádět na samostatném křídle. Pozor na probroušení potahu a poškození kořenových hran křídel. Technologicky nelze zabezpečit stejnou tloušťku materiálu trupu a křídel v místě jejich spoje. Proto je výška nosníku křídla menší a k vymezení vůlí je nutné použít pro lepení PU. Stejné lepidlo je možné použít i pro slepení potahu trupu a křídel. Lepidlo je však nutné nanést v opravdu tenké vrstvě a pokud možno ke vnitřním hranám tak, aby nevypěnilo na vnější povrch modelu - zde je jeho odstranění problematické. Ke slepení potahů lze použít i UHU Por, Epoxy nebo dostatečně husté disperzní lepidlo.
E) Přilepení ocasních ploch, ovládání výškovky
F) Kompletace modelu Možné umístění přijímače a regulátoru je na obr.B - v centroplánu křídla, kde je dostatek prostoru. Anténu je vyvedena vnitřkem trupu pod zadním dílem kanálu 5. Dbejte na to, aby všechny silové vodiče byly co nejdále od přijímače. Podle použitých akumulátorů přilepte k příčkám nosníky 21 - nesmí bránit vysunutí přední části kanálu 3 ani dmychadla se zadním dílem kanálu 5!!! Regulátor, přijímač i akumulátory jsou přichyceny pomocí samolepícího „suchého zipu“. Do kabiny vyřízněte zespodu otvor a vlepte slepeného a nabarveného pilota. Předepsaná poloha těžiště je vyznačena ryskami vylisovanými na spodní straně centrovánu křídla (obr.F). Model, podepřený v tomto místě prsty by měl zůstat ve vodorovné poloze nebo se mírně naklánět dopředu. G) Zalétání modelu Kompletně sestavený model vyvažte posouváním akumulátorů po nosnících 21. Pro první lety je vhodné posunout těžiště až o 5 mm dopředu, v žádném případě však ne dozadu! Správnou polohu akumulátorů si na desce vyznačte – lépe udělat v klidu doma, stejně jako kontrolu RC vybavení – tj. správnosti orientace a velikosti výchylek křidélek i výškovky a funkce regulátoru. Pokud to Vaše RC souprava umožňuje, nastavte pro výchylky křidélek i výškovky exponenciály 30%. Při startu držte model pod křídlem v místě přepážky. Důležité je, aby model po vypuštění letěl rovně bez přídavného klopení nebo bočení (svislé nebo vodorovné rotace). Pokud máte možnost alespoň pro první starty využít pomoci zkušenějšího modeláře – neváhejte! Model s daným plošným zatížením nemá smysl zaklouzávat. Model s plným plynem hoďte pod mírným úhlem asi 10° nahoru. Při osazení slabší pohonnou jednotkou se model sice asi mírně prosedne, bude ale plně ovladatelný jak křidélky tak výškovkou. S výkonnějšími pohonnými jednotkami bude model pokračovat ve směru hodu. F-16 zvládá bez problému všechny akrobatické obraty s výjimkou těch, při kterých je potřeba řízení směrovkou. Model má překvapivě velký rozsah rychlostí. Při letu na vysokém úhlu náběhu lze s mírným protivětrem model ve vzduchu zastavit. Při daném seřízení, dodržení maximálních výchylek kormidel a polohy těžiště je model velmi obtížné uvést do vývrtky. Model má rovněž poměrně dobrou, u modelů této třídy neobvyklou, akceleraci. Při přistání mějte na paměti, že minimální rychlost je podstatně nižší než maximální. Nároky na velikost přistávací plochy výrazně sníží vztlakové klapky. Přistávat lze i z letu na vysokém úhlu náběhu - to je však vhodné nejdříve nacvičit ve větší výšce. Díky středoplošnému uspořádání a ochraně spodku trupu díly z tvrdého plastu je model poměrně dobře odolný vůči poškozením při běžném provozu. Přesto je však vhodnější létat na upravených plochách. Vzhledem k použitému materiálu chraňte model před vysokou teplotou – nevystavujte jej dlouhodobě přímému slunečnímu záření ani jej neukládejte za oknem v autě. Přejeme Vám hodně šťastných přistání. ALFA MODEL s.r.o. Seznam součástí a nářadí potřebných pro dokončení modelu, které nejsou součástí stavebnice:
 zpět
|
