|
|
|
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
|
Douglas A-4 Skyhawk vznikl v roce 1952 jako lehký bitevní letoun. Vyráběl se od roku 1954 po 25 let. Během této doby bylo vyrobeno 2960 kusů, které sloužily u U.S.Navy, Marines stejně jako v leteckých silách Austrálie, Nového Zélandu, Izraele, Malajsie, Argentiny, Singapuru, Brazílie, Indonésie a Kuvajtu. Šéfkonstruktér A-4 Ed Heinenamm se snažil navrhnout co nejjednodušší, nejlevnější a nejlehčí bitevní letoun – to bylo v protikladu s všeobecným vývojem té doby, kdy vznikala letadla větší, těžší a dražší. Zvolil „delta“ křídlo – to je samo o sobě konstrukčně kompaktní a při dané ploše má menší rozpětí - nebylo nutné použít sklápěcí konce a tím se šetřila hmotnost. Hlavní podvozkové nohy se zatahovaly do krytů vystupujících z obrysu křídla – tím sice narostl odpor, ale opět se ušetřila hmotnost díky jednoduchosti nosníků. Všechny podvozkové nohy se sklápěly směrem dopředu – jejich ovládací systém tak mohl být jednodušší. Při poškození v boji stačilo podvozkové nohy pouze uvolnit a do otevřené polohy jim pomohl proudící vzduch. Při poruše elektrického zdroje se automaticky vysunul z trupu generátor poháněný malou vrtulkou – stejně jako u letounů v dobách I.Světové války. Heinenamm byl ve své snaze o šetření hmotnosti důsledný – a neomezovalo se to jen na jeho podřízené. Mimo jiné se podařilo snížit hmotnost klimatizační jednotky o jednu třetinu, standardní vystřelovací sedačka o hmotnosti 45kg „shodila“ po rekonstrukci 18kg, hmotnost elektronického vybavení se podařilo snížit o 22kg. To vše při současné úspoře výrobních nákladů a bez ztráty spolehlivosti či funkčnosti. Všechny tyto úspory se projevily v užitečném zatížení, které mohl letoun nést a vytvářely prostor pro další vývoj letounu. Celkem se vyrábělo 17 rozdílných variant letounu, který si během své služby vysloužil řadu přezdívek – „Scooter“, „Ford“, „Bantam Bomber“, Heinenamm’s Hot Rod“. Skyhawky se účastnily mnoha konfliktů – počínaje válkou ve Vietnamu a konče válkou v Perském zálivu v roce 1991. Sada obtisků umožňuje postavit si jeden ze tří letounů A-4E/F Skyhawk Model není určen pro úplné začátečníky. Díky poměru hmotnosti a tahu dmychadla není pro start potřebný katapult – model se startuje hozením z ruky. Model vybavený podvozkem lze provozovat na zpevněných plochách. Při osazení dostatečně výkonnou pohonnou jednotkou (EDF 60/25) lze startovat i bez podvozku z krátce střiženého trávníku. Model letounu A-4 Skyhawk, který jste si koupili, má několik charakteristických znaků:
Sestavení modelu Je poměrně jednoduché a zvládne ho bez problémů průměrný modelář, přesto však, prosíme, následující řádky přečtěte pečlivě. Neustále mějte na paměti, že škodlivý vliv vyšší hmotnosti na letové výkony je u modelů poháněných dmychadlem podstatně výraznější než u modelů poháněných vrtulí – šetřete každý gram!!! Obtisky Model je nastříkán kombinací barev, tvořící základní zbarvení většiny letounů A-4. Taktické označení a výsostné znaky jsou řešeny jako vodní obtisky. Jejich výhodou je především zanedbatelná hmotnost a minimální riziko poškození modelu při jejich nanášení. Práce s nimi však vyžaduje pozornost a pečlivost, a proto Vám doporučujeme dodržovat následující pokyny:
A) Sestavení pohonné jednotky Model je poháněn dmychadlem Alfa Model EDF 60/15 Mk.2. Toto dmychadlo je navrženo pro motor Speed 300/6V a AC motory s podobnými výkonovými charakteristikami ( např. MPJet 25-25/26 Mk.2/Mk.3, MM 1215/12, Mega 16/7/4). Vhodné zdroje a regulátory jsou uvedeny v přehledu doporučených jednotek. Model létá dobře i s motorem Speed 300/6V, je však potřeba počítat s omezenou životností tohoto motoru provozovaného při proudech okolo 9A. Pro pohon dmychadla jsou vhodnější AC motory – mají lepší uložení hřídele a některé jsou i dynamicky vyvážené. Obě tyto skutečnosti výrazně ovlivňují celkovou výkonnost dmychadla a rovněž životnost AC motoru je v porovnání s motorem Speed výrazně vyšší. Výkony modelu lze výrazně zvýšit použitím dmychadla EDF 60/25, které se od EDF 60/15 Mk.2 liší pouze rotorem. Pro pohon dmychadla EDF 60/25 je nutné použít AC motor s výkonem od 200W (např.Mega 16/7/4 nebo 16/7/5) a patřičně dimenzované zdroje i regulátor. V každém případě by měla být zachována maximální doporučená hmotnost. Rovněž je nutné dbát o dostatečné chlazení regulátoru – např. štěrbinou 2 x 20mm v sacím kanále v prostoru regulátoru, která bude odsávat ohřátý vzduch, nebo použít silnější regulátor ( okolo 35A), který vyšší teplotu snese. Motor je v plášti ustředěn svým vnějším povrchem. Uvnitř pláště motoru jsou střídavě úzká a široká žebra. Úzká žebra odpovídají průměru motoru Speed 300, široká motoru MPJet 25-25/26. Při použití motoru MPJ 25-25/26 je potřeba nožem, dlátem nebo brusným papírem snížit výšku úzkých žeber bez poškození širokých. V případě použití motoru s menším průměrem ( MM1215/12 ) je naopak potřeba otvor v plášti vhodně vyvložkovat – např.nosníky nalepenými na stěny pláště. Průměr motoru Mega 16/7/4 vyžaduje výrazné zvětšení otvoru v plášti motoru. Je proto vhodnější použít verzi přímo upravenou pro zástavbu motoru Mega ( včetně unašeče ) . Protože vnější průměr motoru se vyrábí v určitých tolerancích, je nutné vnitřní průměr pláště motoru v případě potřeby opatrně dobrousit podle průměru konkrétního motoru. Duralový unašeč je na hřídel motoru buď nalisován (Speed 300 s drážkovaným zakončením hřídele) nebo nalepen. Správná poloha unašeče vůči hřídeli motoru je jedním z rozhodujících faktorů pro správnou funkci dmychadla. Pokud bude unašeč „házet“, bude při chodu vibrovat i rotor, což povede k výraznému snížení výkonu dmychadla a také brzkému zničení předního ložiska motoru. Při lisování proto dbejte na souosost motoru i unašeče a pamatujte, že veškeré síly musí procházet pouze přes hřídel motoru a unašeč – nikoliv přes samotný motor (síla působí na hřídel motoru, ne na jeho tělo – vhodné je hřídel i unašeč před lisováním naolejovat). Při lepení dobře odmastěte unašeč i hřídel motoru – opatrné zdrsnění hřídele (např. jemným smirkovým plátnem) není na závadu. Je-li průměr hřídele Vašeho motoru větší než otvor v unašeči, je nutné díru převrtat. „Po desetinách“ to jde při troše trpělivosti a pozorné práci i ručně, bez soustruhu. Po převrtání lze unašeč přilepit i na drážkovanou hřídel motoru Speed 300/6V. Pro případnou demontáž je toto řešení vhodnější než nalisování. Vůle mezi pláštěm motoru a rotorem by měla být asi 0,5 – 1 mm. Pokud jsou pro uchycení motoru v plášti použity šrouby, je nutné zkontrolovat, zda rotor nezachytává o jejich hlavy. I při použití šroubů se zapuštěnou hlavou nesmí být vzdálenost mezi čely unašeče a motoru menší než 3,5 mm. Pro ustavení správné vzdálenosti je vhodné použít kousek balsy či polystyrénové folie vhodné tloušťky (asi 1,8 mm – závisí na velikosti ložiskové skříně motoru, nutno vyzkoušet), nasunutý po vyvrtání „těsného“ otvoru na hřídel motoru. Tato podložka zajistí správnou polohu unašeče při lepení a rovněž zabrání případnému vniknutí lepidla do předního ložiska motoru. Malé množství lepidla z přiloženého balení naneste jak do otvoru v unašeči, tak i na konec hřídele. Hřídel vsuňte do unašeče, pootočením rozetřete lepidlo po celém povrchu a celek nechejte min. 30 minut zaschnout ve svislé poloze. Po zaschnutí lepidla podložku mezi unašečem a motorem odstraňte (vyloupněte). Při nízkých otáčkách motoru lze buď opticky nebo mechanicky zkontrolovat, zda unašeč neháže. Při optické kontrole pozorujte, do jaké míry kmitá odraz světla na rotujícím unašeči. Při kontrole mechanické přiložte lehce k rotujícímu unašeči bříško či nehet prstu – netlačte! Případné vibrace jsou cítit. Pokud je chvění velké, je lépe unašeč sejmout (nahřát unašeč páječkou a stáhnout) a po důkladném očištění hřídele i unašeče lepení opakovat. Malé chvění lze buď tolerovat nebo je odstranit opatrným přebroušením rotujícího unašeče brusným hranolem – motor musí být dobře upevněn. Zde je nutné sebekriticky zvážit vlastní schopnosti. Nešetrný zásah může stav výrazně zhoršit. Před zasunutím motoru do pláště dmychadla sejměte s motoru všechny nálepky a povrch v případě potřeby očistěte (např.benzínem). Šrouby dotahujte mírně – slouží pouze k upevnění motoru proti pootáčení a posuvu směrem dozadu. Proti případnému uvolnění vlivem chvění pojistěte šrouby kapkou lepidla ( CA, PU, Epoxy). Motory, které nelze fixovat pomocí šroubů, zajistěte proti pohybu bodovým přilepením k žebrům uvnitř pláště (PU, Epoxy). Při použití motoru Mega je nutné pod statorovými lopatkami ( mimo ně je plášť velmi tenký a mohl by být poškozen!!!) jemným pilníkem vyškrábat drážky. Po zasunutí motoru do pláště se do těchto drážek nakape řídké CA lepidlo a tak se lopatky přilepí přímo k plášti motoru.Vodiče a případně odrušovací kondenzátory připájejte tak, aby šel motor do pláště zasunout. Vůle mezi rotorem a unašečem musí mít minimální – pokud je vůle mezi rotorem a unašečem velká, je nutné na unašeč nalepit vrstvu tenké samolepící pásky. Je-li otvor v rotoru naopak příliš malý, je nutné unašeč opatrně přebrousit. Rotor je vyroben s minimální vůlí mezi jeho lopatkami a pláštěm dmychadla. Po nasazení rotoru na unašeč a zašroubování upevňovacího šroubu (otvor v unašeči musí být čistý – bez lepidla! ) zkontrolujte, zda se rotor protáčí volně. Pokud tomu tak není – může to být způsobeno jak nesouosým uložením motoru, tak i výrobními tolerancemi při sestavování dmychadla – zjistěte průhledem přes dmychadlo, ve kterém místě lopatky rotoru zachytávají o plášť. Toto místo si označte, a po rozebrání dmychadla opatrně odbruste žebro(a) na protilehlé straně v plášti motoru tak, aby se motor posunul do polohy, při které už lopatky o stěny nezachytávají. Druhou možností je odbroušení lopatek – dovnitř pláště dmychadla vložte kousek brusného papíru drsnosti asi 200 a pomalým pootáčením rotoru obruste obvod lopatek. Tento způsob je sice rychlejší než předcházející, ale zmenšení průměru rotoru má negativní vliv na účinnost pohonné jednotky. Někdy pomůže i vyjmutí motoru z pláště a po mírném pootočení jeho opětovné zasunutí. Kužel rotoru je na rotor nacvaknut. Obzvláště při použití výkonnějších motorů je vhodné pojistit jej bodovým přilepením CA lepidlem nebo tenkou vrstvou PU lepidla ( spoj se snadněji rozebírá) – ale až po vyvážení dmychadla. Bodově je přilepen i zadní kužel k plášti motoru. Při použití motoru MEGA je nutné odbrousit osazení na zadním kuželu a ten přilepit přímo na zadní čelo motoru. Aerodynamický kryt vodičů je v zákrytu za statorovou lopatkou ležící uprostřed mezi dvěma otvory upevňovací příruby. Při zkoušení chodu dmychadlo držte tak, abyste nedeformovali jeho plášť – mohlo by dojít ke kontaktu lopatek rotoru s pláštěm a případnému poškození dmychadla. Způsobem „zkouška – omyl“ najděte polohu rotoru vůči unašeči a poté kužele vůči rotoru, kdy dmychadlo běží s nejmenšími vibracemi. Je nutné označit si vstupní polohu jak rotoru vůči unašeči, tak i kužele vůči rotoru, jinak se brzy „ztratíte“. Při této činnosti je potřeba značná dávka trpělivosti, ale přínos správného vyvážení jednotky pro její výkonnost a životnost je velmi podstatný. Jako každá rotující soustava má i toto dmychadlo své tzv. kritické otáčky, projevující se zvýšeným chvěním – tyto oblasti přecházejte co nejrychleji jak při zvyšování, tak při snižování otáček. Motor není v dmychadle prakticky chlazen, což nečiní problémy při běžném létání do 10 min. letu. Mezi lety je však potřeba nechat motor vychladnout. Pokud má použitý motor konstrukci, která umožňuje průchod vzduchu vnitřkem motoru nebo průměr motoru umožňuje proudění vzduchu mezi povrchem motoru a pláštěm, je vhodné zvětšit otvor na čele pláště motoru. Vzduch vstupuje do vnitřku pláště motoru otvorem v zadním kuželu a je odsáván štěrbinou mezi pláštěm a rotorem dmychadla. B) RC vybavení Orientační schéma zapojení je na obr. B. RC vybavení doporučujeme zkušebně sestavit mimo model a prověřit jeho funkci. Při pájení regulátoru zkontrolujte správný smysl otáčení dmychadla a všechny spoje zaizolujte. Přívodní kablíky od zdrojů k regulátoru bude pravděpodobně nutné prodloužit. Pro motory s příkonem okolo 100W stačí kablíky s průřezem 0.5 – 1mm2, pro motory výkonnější 1 – 1.5mm2. Věnujte pozornost doporučením výrobců jednotlivých komponentů uvedených v návodech k použití. U přijímačů prověřte kompatibilnost daného přijímače s použitým krystalem – zkouška dosahu na zemi (byť se může zdát v dnešní době zbytečnou) Vás nebude stát až tak moc, ale může hodně ušetřit... C) Ovládání křidélek, slepení křídla a trupu Ovládání křidélek je řešeno jedním servem, umístěným uprostřed křídla 1. Pokud je instalace provedena pečlivě, vyhovuje tento způsob řízení plně požadavkům vyplývajícím z běžného používání modelu. Servo křidélek by mělo být s ohledem na tření táhel řízení dostatečně silné – doporučujeme použít servo s krouticím momentem asi 15 Ncm. Tření táhel řízení je možné snížit namazáním vyjmutých táhel řízení řídkým olejem – např. WD-40 a jejich ohnutím do tvaru ohybu trubky.
D) Trup Při snímání kabiny 8 nadzvedněte její zadní část přichycenou ke trupu magnety (obr.D1). Kabinu vysuňte dozadu tak, aby se uvolnil přední zámek. Při nasazování kabiny postupujte opačně. Kryt montážního otvoru je ke trupu z výroby přilepen samolepicí páskou. Na levé straně v mezeře mezi trupem a krytem pásku prořízněte – kryt tak bude možné odklopit. Pro opětovné uzavření krytu lze použít bodové přilepení volné hrany lepidlem (PU) – v případě potřeby je možné tento spoj rozříznout čepelkou. Druhou možností je po nanesení obtisků a jejich důkladném vyschnutí přelepit podélné okraje krytu i trupu tenkou čirou samolepící páskou. Kryt lze potom zajistit v zavřené poloze dalším páskem samolepicí pásky aniž by došlo k poškození obtisků či nátěru modelu při jeho snímání. Vzduchový kanál dmychadla se skládá ze tří částí (obr.D2). Přední část s nasávacími otvory je pevně spojena s trupem. Střední část 9 je dvoudílná a je nutné ji demontovat vždy mimo prací na servu výškovky. Výfukový kanál 10 je spojen s dmychadlem.
E) Přilepení ocasní plochy, ovládání výškovky
Pro ovládání výškovky je vhodné servo s krouticím momentem od 7 Ncm.
F) Kompletace modelu Umístění regulátoru a přijímače je dáno potřebami vyvážení modelu. Doporučená poloha přijímače je na levé straně křídla před motorovou přepážkou, anténa vyvedena na spodek trupu. Vhodné místo pro regulátor je na pravé stěně trupu, vodiče ke zdrojům jsou do kabiny protaženy otvorem nad sacím kanálem. V každém případě je nutné dbát, aby silové vodiče byly co nejdále od přijímače. Pokud je nutné posouvat akumulátory do blízkosti sacího kanálu, je vhodné zabránit jeho případnému poškození vlepením balsové přepážky limitující prostor pro akumulátory. Regulátor, přijímač i akumulátory jsou přichyceny pomocí samolepícího „suchého zipu“. Do kabiny vlepte slepeného a nabarveného pilota nebo kabinu vyztužte vlepením příčky. Předepsaná poloha těžiště je vyznačena ryskami vylisovanými na spodní straně křídla (obr.F). Model, podepřený v tomto místě prsty by měl zůstat ve vodorovné poloze nebo se mírně naklánět dopředu. G) Zalétání modelu Kompletně sestavený model vyvažte posouváním akumulátorů po desce. Pro první lety je vhodné posunout těžiště až o 5 mm dopředu, v žádném případě však ne dozadu! Správnou polohu akumulátorů si na desce vyznačte – lépe udělat v klidu doma, stejně jako kontrolu RC vybavení – tj. správnosti orientace a velikosti výchylek křidélek i výškovky a funkce regulátoru. Pokud to Vaše RC souprava umožňuje, nastavte pro výchylky křidélek i výškovky exponenciály 60%. Při startu držte model za křídlem v místě přepážky. Důležité je, aby model po vypuštění letěl rovně bez přídavného klopení nebo bočení (svislé nebo vodorovné rotace). Pokud máte možnost alespoň pro první starty využít pomoci zkušenějšího modeláře – neváhejte! Model s daným plošným zatížením nemá smysl zaklouzávat. Model s plným plynem hoďte pod mírným úhlem asi 10° nahoru. Při osazení slabší pohonnou jednotkou se model sice asi mírně prosedne, bude ale plně ovladatelný jak křidélky tak výškovkou. S výkonnějšími pohonnými jednotkami bude model pokračovat ve směru hodu. Reakce modelu A-4 na změnu tahu jsou neutrální a řízení je snadné – při zachování doporučených hodnot hmotnosti,výchylek kormidel a těžiště. Při létání je nutné mít na zřeteli některé specifické vlastnosti „delta“ křídla. Jednak je to poměrně značný nárůst odporu při vyšších a vysokých úhlech náběhu, což se může projevit především při „utažených“ obratech. I při vysokých úhlech náběhu má však model velmi nezáludné pádové vlastnosti. „Delta“ křídlo má velmi nízké tlumení kolem podélné osy – jak hmotnostní tak aerodynamické. To se může obzvláště za silnějšího bočního nebo nárazového větru projevovat určitým neklidem modelu kolem podélné osy. A-4 zvládá bez problému všechny akrobatické obraty s výjimkou těch, při kterých je potřeba řízení směrovkou. Není potřeba bát se ani letu na zádech, pádů a vývrtek – pro jejich vybrání postačuje potlačení výškovky. Model má překvapivě velký rozsah rychlostí. Létání je bezproblémové do rychlosti větru 5 m/s. Při přistání mějte na paměti, že minimální rychlost je podstatně nižší než maximální. Je potřeba si uvědomit, že tahové charakteristiky dmychadla jsou naprosto odlišné od vrtulového pohonu. Obzvláště při malých rychlostech mají modely s vrtulí podstatně vyšší schopnost zrychlit, než modely poháněné dmychadly. U modelů poháněných dmychadly rovněž neexistuje ofukování ocasních ploch vrtulovým proudem, které může u vrtulí poháněných modelů zachránit případnou krizovou situaci. Při létání s modelem Skyhawk osazeným výkonnou pohonnou jednotkou hrozí specifické nebezpečí, které je potřeba mít neustále na zřeteli. Model je poměrně malý a na větší vzdálenost poměrně hůře „čitelný“. Přitom při maximální rychlosti je schopen vzdálit se od Vás do kritické vzdálenosti velmi rychle. V tomto případě okamžitě stáhněte plyn, začněte stoupat a snažte se zjistit skutečnou polohu modelu. Vzhledem k dolnoplošnému uspořádání je vhodné létat na upravených plochách. Nízko posazené křídlo je při přistáních „do terénu“ snadno poškoditelné. Při vybavení modelu podvozkem, který není za letu prakticky vidět, můžete startovat a přistávat na zpevněných plochách. Zástavba podvozku je jednoduchá – tvary jednotlivých součástí jsou uvedeny v návodu, místa instalace podvozku jsou vyznačena na příslušných částech modelu. Vzhledem k použitému materiálu chraňte model před vysokou teplotou – nevystavujte jej dlouhodobě přímému slunečnímu záření ani jej neukládejte za oknem v autě. Přejeme Vám hodně šťastných přistání. ALFA MODEL s.r.o. Seznam součástí a nářadí potřebných pro dokončení modelu, které nejsou součástí stavebnice:
 zpět
|
